Zvýšení ponorkové aktivity německého námořnictva si mimo jiné vyžádalo přeřazení 311. perutě k Pobřežnímu velitelství. K přecvičení na B-24 Liberator došlo v Beaulieu na jihu Anglie. Za tímto účelem byla založena při 311. perutě výcviková jednotka Conversion Unit No.1 (Coastal) OTU.

Výcvik začal vlastně již odvelením vybrané skupinky do St. Evalu k britské 224. peruti, která už s Liberatory nějakou dobu létala. Tato skupina zůstala u Britů 14 dní a poté se vrátila. Problémy však byly s přidělením letounů Liberátor, na které musela "třistajedenáctka" čekat ještě celý měsíc. Konečně 21. května 1943 přišel příkaz k přesunu do Beaulieu, kde byly připraveny Liberátory. První cvičné lety začaly už 25. května 1943 pod velením instruktorů S/Ldr Everesta, F/Lt R. W. Wigtmana, F/O J. C. Moxhama, F/O A. Kimminse, P/O H. D. Garrigana a F/Sgt F. Russela. Mimo cvičné lety se musela konat i teoretická příprava, protože Liberátor byl opravdu jiný než Wellington.

Pro zlepšení organizovanosti byla peruť rozdělena ještě do čtyř menších oddílů tzv squad. Během výcviku nalétali piloti asi 32 hodin z toho 7, 5 hodiny v noci. Hala byl vycvičen v červenci a srpnu 1943 a jako kapitán a první pilot v hodnosti P/O byl přeřazen zpět k 311. peruti. V Beaulieu zkončil výcvik našich osádek 15. listopadu 1943. Další přecvičování na Liberátory probíhalo od této doby již pouze v Nassau na Bahamských ostrovech. V Beaulieu setrvala "třistajedenáctka" do 23. února 1944.